21.8. - 25.8.2010 kurz s Martinem Blackem

21.8. - 25.8.2010 kurz s Martinem Blackem

Tak jsme se konečně dočkali! Jedna z největších amerických a zároveň se rozumí i světových celebrit koňského světa Martin Black zavítal mezi nás a věnoval se nám čtyři plné dny.

Martin Black pochází z Idaha z rodiny s více než stoletou farmářskou tradicí. Stejně jako jeho dědeček i otec, vyrostl i Martin v sedle koně s lasem v ruce.

Rančerství se stalo jeho osudem. Už ve dvaceti čtyřech letech šéfoval jako předák ranči o rozloze jeden a čtvrt milionu akrů, kde měl na starosti 400 koní a stádo dobytka čítající 15 000 hlav.

Pracoval jako trenér cuttingu, reiningu i závodních koní.

Obsedal a připravoval na závody slavného koně Pleasantly Perfect, který vyhrál v závodech sedm milionů dolarů.

Obsedal a připravoval koně Smart Little Scoot, který vydělal v závodech dosud nejvíce peněz v historii  cuttingu, reiningu a  reined cow horse.

Stal se po tři roky za sebou držitelem titulu Největší světový horseman.

Získal cenu RHAA National Champion Cowboy, zvítězil v Open Ranch Horse v Texasu a spoustu dalších.

A teď najednou seděl na koni v Plástovicích u Českých Budějovic.

Z toho pohledu se člověku trochu tajil dech. Martina jsme viděli před dvěma roky v Kalifornii, kde jsme se na farmě Cottonwood Creek zúčastnili jeho kurzu. Tentýž rok jsme ho viděli jako hlavního rozhodčího v prestižní americké nadnárodní soutěži Californios, kde se soutěží v rančerských dovednostech. V téhle soutěži si musí kovboj roli rozhodčího zasloužit, rozhodně to nedělá ten, kdo se přihlásí první.

Letos jsme ho viděli excelovat v soutěži v obsedání mladých koní na Memoriálu Raye Hunta v texaském Dallas – Fort Worthu.

Proto nám pohled na něj u Budějovic připadal tak trochu nezvyklý a ze začátku se nám malinko podlamovaly nohy.

První dva dny kurzu probíhaly následovně: Martin dostal v hale do kruhovky mladého dvouročka z pastviny a během dopoledne ho před diváky obsedal. Za pouhé tři hodinky práce stihl koni nandat poprvé sedlo, nasednout na něj a jezdit tak, aby kůň pochopil základní jezdecké věci. To ale nestačilo, nechal si ještě přivést druhého mladého koníka a stejnou práci udělal i na něm.

Naše kamarádka Zuzka Dobešová to komentovala slovy: „To zas bude v Česku machrů, co obsedají koně za půl hodiny.“

Věřili jsme jí to, protože Martin, který se pohybuje mezi koňmi od útlého dětství mluví prakticky jejich řečí a všechno co dělá vypadá tudíž jednoduše. Ale není.

Odpoledne jsme nasedli na koně a jezdili. Martin vyučoval ježdění metodou horsemanshipu a my jsme zjistili, že máme pořád co se učit.

Nejvíc legrace jsme si užili s couváním. Martin vyučuje couvání zcela jinak a tak to nikomu nešlo.

Zatímco běžné jízdárny vyučují couvání tak, že prvním povelem je mírný záklon a zatížení zadku, Martin učí, že prvním povelem k couvání je mírný předklon a tím odlehčení zadku.

Když se totiž na začátku odlehčí zadek, kůň začne couvat zadníma nohama a najde hned správný rytmus pro chůzi dozadu.

Naopak, když zadek koně napřed zatížíte, kůň začne couvat od předních nohou a nacouvá si do zadních, čímž se rytmus couvání rozbije.

Zkrátka jsme se za sobotu a neděli dozvěděli a naučili spoustu nových věcí. Snad jen kdyby nebylo takové vedro. Džíny se nám potem lepily na nohy a potůčky potu nám tekly po zádech.

V pondělí jsme měli všichni včetně Martina jeden den volna. My Beránkovci jsme spolu s Dobešovci vyrazili k Bořánkovcům.

Vašek a Barča celý kurs pro nás zorganizovali. Díky nim Martin přijel, měl kde bydlet a díky Bářině tlumočnickým schopnostem jsem mu všichni rozuměli.

Pro Američana byl určitě zážitek bydlet na statku, který má nade dveřmi letopočet 1848.

Martin se usadil na tvrdé dřevěné lavici a na dvoře statku nás navigoval, jak házet lasem.Některým to šlo, Tonda Frinta či Peter Dobeš byli výborní. Na atmosféru toho teplého večera U Bořánků na dvorku asi nikdy nezapomeneme.

V úterý a ve středu se jezdilo celé dny, Martin nás v hale učil vodit dobytek a lasovat z koně. Naše Appaloosy fungovaly výborně a společně s námi v sedle si hravě poradily s unylými a dost protivnými jalovicemi.

Všichni si to mohli vyzkoušet, Martin nikoho neodbyl tak, že by ho po nějakém neúspěchu nechal na koni odjet. Všichni pokaždé dokončili úkol s tím, že si od Blacka vysloužili pochvalu nebo pár slov uznání.

Náš celkový dojem z něj byl fantastický. Je to normální chlap z Ameriky který se nad nikoho nepovyšuje, nevytahuje se ani se nijak nepředvádí (a že by mohl).

Když se s námi ve středu večer loučil před tím, než ho Bára odvezla na letiště, řekl, že se mu s námi výborně spolupracovalo, že na kurzu byla fantastická atmosféra a že se s námi cítil skvěle.

„Nedávno jsem se zúčastnil jedné obrovské obsedací show v Arizoně,“ řekl nám všem na závěr. „V hledišti sedělo deset tisíc lidí a já se o cokoliv vsadím, že tady v Česku sedí v tuto chvíli přede mnou mnohem víc lidí, kteří mají skutečný zájem o moji práci, než se sešlo tam. Častokrát se lidi na takové akce hrnou jen kvůli senzacím. Chtějí vidět krev. To tady u vás považuji za vyloučené. Cítím tu opravdový zájem.“

Potlesk nebral konce, Martin slíbil, že se k nám do Česka příští rok určitě vrátí, pochválil „Bečerovku“, která mu tady chutnala nejvíce a odletěl.

Díky Barunko a Vašku, že jste tohle pro nás dokázali zorganizovat. Bylo to super!

Tak čau a díky a snad zase někdy...

                                                        Romana trénuje s Martinem

Kdo se chce o tomhle horsemanovi dozvědět více zde jsou jeho stránky: Martin Black

Fotky jsou zde.

Zpět na Aktuálně   Zpět na kategorii