Přirozená komunikace s koněm

Pojďte s námi na RANCH 79 prožít jeden obyčejný den.
Ráno vstáváme brzy a radíme se při snídani, co dnes musíme udělat.
Díváme se do kalendáře, jaké dnes máme klienty a jaké koně musíme dnes trénovat.
V kalendáři je také uvedeno, že musíme dnes vyšetřit klisnu Týny, zda má ovulaci. Kvůli připuštění. Zena stále přesně počítá dny, kdy by ovulace měla být.

Koňská duše ji koluje v těle..
Její srdce buši,jako dusot koňských kopyt.
Přistupuje k životu s odvahou.
Je schopná sama porodit děťátko doma.
Je odvážná,jako je její maminka a odvážna jako byla její babička.
Jeji oči se třpytí smíchem i když ji boli jeji tělo.
Jeji srdce je velké,jako srdce koně, je plné lásky k životu.
Nosí modré džiny a kovbojské boty.
Je dost tvrdá na to, aby vedla ranč a dost jemná,aby se starala o narozené děti a hříbátka.
Skutečny důkaz odvahy ženy z RANCH 79.

Mojí ženy.

Když jsem byl velmi mladý kluk, tak mě to každý víkend táhlo ven, do přírody. Byla hluboká totalita a já bral na záda spacák a odjížděl každý pátek vlakem neznámo kam. Jen být sám v lese. Dospělí my říkali, to tě přejde, až budeš zralý muž, tak tě to opustí. Když jsem v  90 letech začal podnikat, tak mě to zase táhlo na cesty. Jezdil jsem s kamionem, projezdil část Evropy a část Asie. Spal jsem v autě na různých místech. Pokaždé jiný výhled z okna.

"Nejjasnější obraz prázdného života je muž z předměstí, který každý všední den ráno vstává ve stejnou hodinu, jede stejnou cestou do práce do města, plní stejný úkol v kanceláři, obědy na stejném místě, nechává každý den stejné spropitné pro servírku, každý večer přijede domů stejnou cetou, má 2,3 dětí, pěstuje malou zahrádku, každé léto tráví dvoutýdenní dovolenou na někde u moře, kterou si neužívá, každé Vánoce a Velikonoce chodí do kostela a rok co rok se pohybuje rutinní mechanickou existencí, až konečně odchází do důchodu v pětašedesáti a velmi brzy poté zemře na srdeční selhání, pravděpodobně způsobené potlačovaným nepřátelstvím... "

To my, kovbojové od koní nikdy nezažijeme rutinu. Na ranči je to každý den jiné. U koní je to pokaždé jiné. Kovbojové mají velmi různordou práci. Brzo vstávají, jdou krmit, pak ošetřovat koně, opravovat ohrady, starat se o pastviny.Každý den je jiný a moc krásný. Život kovboje je poslání. Posláním je myšleno to, že kovboj většinou žije v souladu s přírodou. Má rád svěřená zvířata, miluje přírodu a umí v ní číst. Ví jaké bude počasí a co bude zrovna dělat. Musí umět zalasovat telátko, chytit do lasa prchajícího koně a dostat jej tak do ohrady, musí se snažit chránit přírodu a nebojovat s ní, ale být jí parťákem. Kovboj ví, že boj je vždy špatný a že je lepší spolupráce. Proto se kovbojové loučí tak, že si říkají, že se brzo uvidí. Kovbojové si vzájemně pomáhají.

Mějte krásné dny.

Dnes slaví Charlie Munger 99 let, je to Americký miliardář a velmi chytrý člověk.

Zpět na Aktuálně